1. ZŠ Sedlčany
Školní řád
Č.j.: 1/12/13 Účinnost od: 28.8.2020
Spisový znak: – Počet příloh: –
Změny:
Obsah:
A Školní řád
1. Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s
pedagogickými pracovníky
1.1. Práva žáků
1.2. Povinnosti žáků
1.3. Práva zákonných zástupců žáků
1.4. Povinnosti zákonných zástupců žáků
1.5. Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy
2. Provoz a vnitřní režim školy
2.1. Docházka do školy
2.2. Školní budovy
2.3. Školní družina
3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy
diskriminace, nepřátelství nebo násilí
3.1. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
3.2. Ochrana před sociálně patologickými jevy
4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
5. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
5.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
5.1.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání
5.1.2. Zásady pro hodnocení chování ve škole
5.2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
5.3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem
stanovených kritérií
5.3.1. Stupně hodnocení prospěchu
5.3.1.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
5.3.1.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.
5.3.1.3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
5.3.2. Stupně hodnocení chování
5.4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií
5.5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace
slovního hodnocení a klasifikace
5.6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení
A – Školní řád
1. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky
školy.
1.1. Práva žáků
Žáci mají právo:
1. na vzdělání podle školního vzdělávacího programu
2. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání
3. zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská samospráva, Školní parlament), volit a být do nich
voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se
stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat
4. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho
vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést
sám, prostřednictvím zákonných zástupců, učiteli, výchovnému poradci nebo přímo řediteli školy
5. na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího
programu,
6. na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně
ovlivňovaly jeho morálku
7. na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením
8. na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny
9. na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj
10. jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele,
učitele, výchovného poradce či jinou osobu
1.2. Povinnosti žáků
Žáci mají povinnost:
1. řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat, v hodinách nevyrušuje
2. dodržovat školní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, po škole
se pohybuje tak, aby neohrozil sebe ani jiné osoby, v šatně se přezouvá, bez pokynu dospělého neotevírá okna,
nevyklání se z nich
3. účastnit se mimoškolních aktivit, na které se přihlásil a chovat se tak, jak by si přál, aby se ostatní chovali k němu
4. plnit pokyny pracovníků školy, a vypracovat domácí úkoly
5. vyjadřují-li své mínění a názory, činí tak vždy slušným způsobem, jsou slušní k pracovníkům školy a nejsou na ně
drzý
6. nepoškozovat majetek školy a spolužáků
7. nenosit do školy nepotřebné či drahé věci, neboť škola za jejich ztrátu či poškození nenese odpovědnost
8. při ověřování znalostí využívá jen povolených technických prostředků a zdrojů informací.
9. ví, že jeho práva končí tam, kde začínají práva druhého a že všichni mají stejná práva
1.3. Práva zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají právo:
1. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte
2. volit a být voleni do školské rady
3. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením
musí být věnována pozornost
4. na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního
vzdělávacího programu
1.4. Povinnosti zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají povinnost:
1. zajistit, aby žák docházel řádně do školy
2. na vyzvání třídního učitele, učitele, výchovného poradce nebo ředitele školy se osobně zúčastnit projednání
závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka
3. informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech,
které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
4. dokládat důvody nepřítomnosti a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem
5. oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou
podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích
6. si v co nejkratší době žáka, který jeví příznaky infekčního onemocnění, bezodkladné vyzvednout ze školy
1.5. Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy
1. Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které
bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných
organizačních opatření.
3
2. Všichni zaměstnanci školy chrání žáky před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, využíváním.
Dbají, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nevměšují se do jejich soukromí
a jejich korespondence. Chrání žáky před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě
trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost
věnují ochraně před návykovými látkami.
3. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi
(zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o
ochraně osobních údajů.
4. Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných
otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.
5. Žák zdraví v budově a na školních akcích dospělé osoby srozumitelným pozdravem „Dobrý den“ a „ Na
shledanou“.
6. Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují
zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického
pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.
2. Provoz a vnitřní režim školy
2.1. Docházka do školy
1. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro
zařazené žáky povinná.
2. Při absenci žáka zákonný zástupce neprodleně informuje třídního učitele osobně, písemně nebo telefonicky a sdělí
mu příčinu absence žáka nejpozději do 3 kalendářních dnů od začátku nepřítomnosti žáka.
3. Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po
vyšetření do školy a zapojí se do výuky.
4. Nepřítomnost žáka ve škole zákonný zástupce omlouvá vždy písemně, prostřednictvím omluvného listu
v žákovské knížce /notýsku/.
5. Po opětovném nástupu do školy žák neprodleně předloží omluvenku třídnímu učiteli. Omluvenku je potřeba
přinést nejpozději do 3 dnů po skončení absence.
6. Žák bude během vyučování uvolněn třídním učitelem nebo učitelem dané hodiny na základě písemné žádosti
zákonného zástupce, která splňuje všechny náležitosti (jméno žáka, den, hodina, důvod opuštění školy a podpis
zákonného zástupce). V tomto případě může žák sám opustit školní budovu, pokud se zákonný zástupce nerozhodl
jinak.
7. Na základě telefonické žádosti zákonného zástupce nebo v případě odchodu žáky ze školy pro jeho zdravotní stav,
je žákovi umožněn odchod pouze se zákonným zástupcem žáka nebo jím pověřené osoby.
8. Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě žádosti rodičů může
v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:
jedna vyučovací hodina – vyučující příslušného předmětu
jeden den – třídní učitel
dva dny a více – ředitel školy na základě písemné žádosti rodičů.
9. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce
zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době
vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné
doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední
vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
10. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel
školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle
individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání
podmínky.
11. Žák s přetrvávajícími příznaky infekčního onemocnění, které jsou projevem chronického onemocnění, včetně
alergického onemocnění (rýma, kašel), je umožněn vstup do školy pouze v případě, prokáže-li, že netrpí infekční
nemocí. Pokud u žáka přetrvávají příznaky jako rýma a kašel, které jsou projevem alergického nebo chronického
onemocnění, potvrzuje tuto skutečnost praktický lékař pro děti a dorost.
2.2. Školní budovy
1. Budova školy se otevírá v 7:40
. Žáci přicházejí do školy 20 min před začátkem vyučování, vstupují do budovy
ukázněně, v šatně se přezují do vhodné obuvi. Po příchodu do učebny se žáci připravují na vyučování. Začátek
vyučování je v 8
00
. Škola je přes den zamčená – do budovy pouští službu konající uklízečka. Každou návštěvu
zapíše a případně odvede za konkrétními lidmi.
2. Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích. Pokud se nedostaví vyučující do 5 min. po zvonění, oznámí jeho
nepřítomnost služba třídy v ředitelně.
3. Hlavní přestávka začíná v 940 hod. a trvá 20 min, malé přestávky trvají 10 min. Během dopoledních přestávek není
žákům dovoleno opustit školní budovu bez souhlasu učitele.
4. Žák, kterému je nevolno, jde domů nebo k lékaři pouze v doprovodu rodičů nebo jiné pověřené osoby. Nevolnost
hlásí svému vyučujícímu, v případě nutnosti se obrátí na kteréhokoliv zaměstnance školy.
4
5. O přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním mají žáci možnost zdržovat se ve školní budově a je jim
v tom případě zajištěn dozor.
6. Po skončení vyučování se žák zdržuje v šatně po dobu nezbytně nutnou, přezuje se, oblékne a odchází z budovy.
7. Do kabinetů vstupují jen pověření žáci za přítomnosti učitele, do sborovny a ředitelny jen tehdy, jsou-li k tomu
vyzváni.
8. Během pobytu ve škole žáci nesmí používat mobilní telefony (i o přestávkách). Akutní volání nebo jeho použití je
možné po domluvě s kterýmkoliv vyučujícím.
9. V odborných učebnách žáci dodržují bezpečnostní řády těchto učeben.
10. Žák zachovává čistotu i v okolí školy a školní jídelny. Mimo školu se žák chová v souladu s pravidly slušného
chování tak, aby nepoškozoval pověst školy.
11. Žáci jsou povinni chovat se ukázněně, dbát na pořádek ve všech prostorách školy, vzorně se starat o učebnice a
školní potřeby, jejich poškození nebo ztrátu hlásí vyučujícímu. Nalezené věci se odevzdávají vyučujícím nebo do
ředitelny.
12. Při ztrátě osobní věci žák musí ztrátu neprodleně oznámit třídnímu učiteli nebo učiteli vykonávající dozor
(nepřípustné včera, minulý týden se mi ztratilo…).
13. Škola má povinnost předcházet vzniku a šíření infekčních nemocí, včetně covid-19. Tuto povinnost naplňuje podle
zákona o ochraně veřejného zdraví tím, že je povinna zajistit „oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují
známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby (§7
odst. 3 zákona o ochraně veřejného zdraví).
14. Škola nemá povinnost aktivně zjišťovat u jednotlivých žáků příznaky infekčního onemocnění, ale je vhodné těmto
příznakům věnovat zvýšenou míru pozornosti a při jejich zjištění (objevení) je nutné volit tento postup:
– příznaky jsou patrné již při příchodu žáka do školy – žák není vpuštěn do budovy školy; v případě žáka za
podmínky, že je přítomen jeho zákonný zástupce.
– příznaky jsou patrné již při příchodu žáka do školy a není přítomen zákonný zástupce dítěte či nezletilého
žáka – tuto skutečnost oznámit zákonnému zástupci neprodleně a informovat ho o nutnosti bezodkladného
vyzvednutí/převzetí/odchodu ze školy; pokud toto není možné, postupuje se podle následujícího bodu.
– příznaky se vyskytnou, jsou patrné v průběhu přítomnosti žáka ve škole; neprodleně dojde k použití roušky a
umístění do předem připravené samostatné místnosti nebo k jinému způsobu izolace od ostatních přítomných
ve škole a současně informování zákonného zástupce žáka s ohledem na bezodkladné vyzvednutí žáka ze
školy; žák opustí v nejkratším možném čase budovu školy.
15. Ve všech uvedených případech škola informuje zákonného zástupce, o tom, že má telefonicky kontaktovat
praktického lékaře, který rozhodne o dalším postupu.
16. V izolaci pobývá žák až do odchodu ze školy nebo do doby převzetí zákonným zástupcem v případě žáka. Při péči
o nemocného nebo podezřelého z nákazy je nutné použít ochranné osobní pomůcky touto osobou i zaměstnancem
školy. Prostor izolace musí být dobře udržovatelný a dezinfikovatelný, přirozeně větratelný oknem. Je ideální,
pokud je tento prostor vybavený umyvadlem na mytí rukou s přívodem tekoucí teplé a studené pitné vody, včetně
vybavení mýdlem v dávkovači, zásobníkem na jednorázové ručníky a dezinfekcí na ruce. Prostor nesmí být
průchozí do jiné využívané místnosti, která je mimo izolační režim. Pro účely izolace by měla být vytipovaná a
označená samostatná toaleta, která se nachází v blízkosti izolační místnosti a ta nemá být v době využití izolace
používána dalšími osobami.
17. Provádí se časté a intenzivní větrání učeben a ostatních využívaných prostor školy, a to nejlépe okny – čerstvým
vzduchem. Větrání učeben se provádí opakovaně, krátkodobě a intenzivně o přestávce i během vyučovací hodiny.
3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před
projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
3.1. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
1. Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.
2. Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých
spolužáků či jiných osob.
3. Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a upraveni, nesnaží se provokovat výstřednostmi, které narušují a rozptylují
pozornost ostatních spolužáků.
4. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a elektrickým zařízením bez dozoru učitele.
5. Žákům je zakázáno vstupovat do vyhrazených prostor (střecha kotelny, uhelny, chodby a šaten u tělocvičny,
kotelny, sklepy a půdy, septik MŠ) a lézt na zvýšené tarasy, ploty, stromy, apod.
6. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu
a pokyny doprovázejících osob. Před takovými akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti.
7. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci
předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají
všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
5
8. Při výuce v tělocvičně, dílně, na pozemku, odborných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy
pro tato místa. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního
roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. Vyučující seznámí žáky zejména s pravidly
bezpečného chování a upozorní je na možné ohrožení života, zdraví či majetku. O poučení žáků provede učitel
záznam do třídní knihy. Řády odborných učeben tvoří přílohu školního řádu.
9. Poučení na počátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:
a. se školním řádem,
b. se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách, při příchodu a odchodu ze
školy a na veřejných komunikacích,
c. se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním,
d. s postupem při úrazech,
e. s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru.
10. Poučení před činnostmi, které se konají mimo školní budovu (např. vycházky, výlety, lyžařské výcviky, exkurze,
branná cvičení, brigády, plavecké výcviky), seznámení se všemi pravidly chování, případnými zákazy apod. a
poučení o správném vybavení žáků provede třídní učitel nebo ten, kdo bude nad dětmi vykonávat dohled.
11. Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který:
a. varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, známostmi s neznámými lidmi apod.,
b. upozorní je na možné nebezpečí pro život a zdraví v případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí
a poučí je, jak se v takové situaci zachovat,
c. informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni,
d. varuje před koupáním v místech, která neznají, atp.
12. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni
hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících. Ti neprodleně zajistí poskytnutí první pomoci,
vyrozumí zákonného zástupce žáka a nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví, provedou
záznam do knihy úrazů.
3.2. Ochrana před sociálně patologickými jevy
1. Všichni pedagogičtí pracovníci průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu
sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
2. Školní metodik prevence zajišťuje dále spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním
programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy
s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
3. Žákům školy je zakázáno nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek (drogy, kouření i
elektronických cigaret, pití alkoholu, apod.) (zák,č. 167/1998 Sb a zák.č. 106/2011 Sb o návykových látkách a
zákon 379/2005 Sb o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a
návykovými látkami). Porušení se bere jako hrubý přestupek školního řádu a budou z něho vyvozeny sankce. Dále
je zakázáno nosit do školy a používat věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat mravní
výchovu žáků (např. pyrotechnické výrobky, chemické látky a spreje, pornografickou literaturu, kazety a DVD,
nebezpečná zvířata, zvířata s možností přenosu nákazy, zbraně, bojové předměty, apod.).
4. Žáci nepoužívají hrubých a vulgárních slov. Jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům, zvláště dbají, aby
neohrozili jejich zdraví, případně životy. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody,
ponižování, rasismus, xenofobie, kyberšikany apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků
vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v
prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy.
Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých
zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.
5. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní
výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.
6. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o
přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách,
kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet a zasáhnout v případě hrozícího nebezpečí pro jednotlivce
i skupinu.
4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
1. Žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození
nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který poškození
způsobil.
2. Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu nebo třídnímu učiteli.
3. Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi, musí poškození věci vždy prošetřit třídní učitel a zvážit i
pedagogickou stránku.
4. Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí.
5. Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí.
6
6. Služba týdne po celý den dbá na čistotu a pořádek ve třídě, odpovídá za čistě umytou a utřenou tabuli, čistotu
prostoru kolem tabule. Třídní knihu přenášejí během vyučování určení žáci a napomáhají třídnímu učiteli udržet ji
v náležitém stavu a zamezit její ztrátě.
7. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání oken o přestávkách a sezení na okenních parapetech.
8. Žákům je přísně zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači, s rozvody elektro a plynu v učebnách,
na chodbách, s vybavením odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely.
5. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
5.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
5.1.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání
1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu, jeho řízení a pouze z učiva daného ŠVP
v příslušných ročnících. Rozšiřující učiva se neklasifikuje.
2. Pro žáky s SPU se podle druhu a stupně jejich handicapu volí přiměřené formy zkoušení; jejich specifická porucha
učení nemůže zapříčinit nepochopení otázky. Se seznamem integrovaných žáků s SPU jsou výchovným poradcem
seznámeni všichni učitelé.
3. Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.
4. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací
obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání
v pedagogické radě.
5. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení
do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
6. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.
7. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
8. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
9. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné
klasifikace.
10. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných
školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným
výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho
vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho
přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
11. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
12. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a
pedagogický takt vůči žákovi.
13. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
14. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní
učitelé po vzájemné dohodě.
15. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně
náročně.
16. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební
výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým
zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro
určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.
Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období.
17. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
18. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
a. průběžně prostřednictvím elektronické žákovské knížky,
b. na konci každého čtvrtletí (klasifikační období),
c. případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.
V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a
prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.
19. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při
zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se
po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém
zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se
neklasifikují.
20. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených
rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního
stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy,
který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
21. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak,
aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li
možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí .
22. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak,
aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období
měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
23. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může
do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od
vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném
předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti
nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
24. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo
nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval;
tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných
zdravotních důvodů.
25. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo
nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho
dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
26. V případě žákovy absence ve výuce ( na prvním stupni 40% , na druhém stupni 30% ) může vyučující v daném
předmětu odložit klasifikaci za dané pololetí z důvodu nedostatečných podkladů. Klasifikace musí být uzavřena za
první pololetí nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí , a za druhé pololetí do 30. září . V období
měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.
27. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další
kázeňská opatření může udělit či uložit ředitelka školy nebo třídní učitel.
28. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby
žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti,
občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.
29. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po
projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za
déletrvající úspěšnou práci.
5.1.2. Zásady pro hodnocení chování ve škole
1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a
rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy
během klasifikačního období.
3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení
kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
a. průběžně prostřednictvím žákovské knížky,
b. před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),
c. okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.
5.2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.
2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.
3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci
mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.
4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:
a. co se mu daří,
b. co mu ještě nejde.
c. jak bude pokračovat dál.
5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
5.3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem
stanovených kritérií
5.3.1. Stupně hodnocení prospěchu
8
1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím
programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
1 – výborný,
2 – chvalitebný,
3 – dobrý,
4 – dostatečný,
5 – nedostatečný.
2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:
– předměty s převahou teoretického zaměření
– předměty s převahou praktických činností
– předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje
žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
5.3.1.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních
osnov hodnotí:
– ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a
rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
– schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a
hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
– kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
– aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
– přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
– kvalita výsledků činností,
– osvojení účinných metod samostatného studia.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi.
Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a
dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně,
zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický
projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně
studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově
vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele
uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a
zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky
ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je
estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí
nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky.
Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při
řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle
podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném
projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější
nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných
intelektuálních a motorických činností je málo
pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických
úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení
se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti,
přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je
málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké
těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost
vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených
vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a
hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení,
vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti
i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby
nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
5.3.1.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.
Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se
hodnotí:
– vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
– osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
– využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
– aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
– kvalita výsledků činností,
– organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
– dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
– hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
– obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 ( výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a
tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně
uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky
jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle
dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá
suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně
překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s
menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v
postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si
organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb.
Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci
překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele
uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a
způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně,
udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a
ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě
laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou
pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky
dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích
se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má
závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na
dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti
využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel
se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
10
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí
učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má
podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné,
nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti.
Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin,
materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští
závažných nedostatků.
3.1.3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s
přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
– stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
– osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
– poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
– kvalita projevu,
– vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
– estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
– v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní
zdraví.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle
požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální,
procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně
aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický
vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně
rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska
požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o
umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a
kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější
mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s
častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o
činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá
estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí
úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
5.3.1.4
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo
hodnocení slovo „uvolněn(a)”.
Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu,
uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
11
Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech
povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno
stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje
škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na
vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen
na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen
na konci druhého pololetí,
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
Výchovná opatření
Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby
žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo
školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.
Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po
projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající
úspěšnou práci.
Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.
Pravidla pro udělování pochval, jiných ocenění, ukládání napomenutí a důtek.
Pravidla pro udělování kázeňských opatření
Kázeňská opatření se uplatňují po projednání mezi třídním učitelem, výchovným poradcem, ředitelem školy nebo v
pedagogické radě podle §31 školského zákona.
Napomenutí TU
Opakující se nekázeň, vyrušování, nepřezouvání či jiné méně závažné porušení ŠŘ
Opakované nenošení pomůcek, ŽK…
Nevhodné chování při školních a mimoškolních akcích (kulturních, sportovních, třídních, školních, celoškolních…)
Opakované pozdní příchody – 1 neomluvená hodina
Důtka TU
počáteční projevy ubližování spolužákům (verbální, fyzické)
ojedinělá krádež
hrubé, neslušné chování, vyjadřování
drzost, vulgarita, lhaní, podvod
porušení školního řádu
opakované, výraznější nebo stupňované projevy popsané v napomenutí TU, 2-5 neomluvených hodin
Důtka ŘŠ
opuštění budovy v době vyučování
úmyslné ničení majetku
šikana
závažné porušení školního řádu
opakované, výraznější nebo stupňované projevy popsané v napomenutí TU a důtce TU
přinesení, distribuování nebo užívání alkoholických nápojů, cigaret (včetně elektronických), jiných tabákových výrobků a
návykových látek do školy, na školních nebo mimoškolních akcích
Pochvala TU
úspěch ve školních nebo regionálních soutěžích
aktivita v hodinách, slušné chování
pomoc spolužákům
pomoc učitelům nebo pracovníkům školy
za práci pro třídní kolektiv
vzorné plnění služby
příkladné chování a plnění školních povinností
práce ve školním parlamentu
vynikající prospěch (průměr 1,0)
nejvýraznější zlepšení studijních výsledků – tzv. skokan roku
Pochvala ŘŠ
úspěch v krajských nebo republikových soutěžích
dlouhodobě vynikající prospěch
jiná reprezentace školy
práce pro školu
Zvláštní pochvaly
zvláštní případy
za mimořádné činy
za vrácení nálezů, sdělení důležitých informací v případě pomoci spolužákovi, sdělení při vyšetřování
pomoc, přivolání pomoci v krizové situaci, udělení první pomoci
záchrana života
5.3.2. Stupně hodnocení chování
(1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 – velmi dobré,
b) 2 – uspokojivé,
c) 3 – neuspokojivé.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští
ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku
proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků.
Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy.
Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti
školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje
hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
5.4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním
vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií
1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady
a po projednání v pedagogické radě.
2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo
klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na
žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení
do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti
zákonného zástupce žáka.
5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním
vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního
hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným
výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho
vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků
vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které
ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak
předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
13
5.5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo
kombinace slovního hodnocení a klasifikace
Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového
hodnocení žáka na vysvědčení
Prospěch
Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný ovládá bezpečně
2 – chvalitebný ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení
5 – nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně, přesně
a s jistotou
2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších
chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje
chyby
4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 – nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný učí se svědomitě
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
5.6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení
1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména
těmito metodami, formami a prostředky :
a. soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
b. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
c. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy,
d. kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,
e. analýzou různých činností žáka,
f. konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),
g. rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho
nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není
přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří
vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je
individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové
poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky
hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení
okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7
dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména
prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i
sebehodnocení žáka.
4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně
nenahromadily v určitých obdobích.
5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu
předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat
jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy
doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,…). V případě
dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento
klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány
známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a
činnosti ve škole.
8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají
po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn.
celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do
30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole
také zákonným zástupcům.
9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
a. neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
b. žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,
c. účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí,
učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,
a. před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,
b. prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením
psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání
podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické
radě.
Libor Novotný
ředitel školy
